Denní drobnůstky z životů našich i cizích

Hluboko v jedné zapomenuté části New Yorku se potloukal mladík, Ryan. Nebyl ani hezký, ani bohatý a neměl ani dobrou duši. Neměl vlastně vůbec nic. A taky nic neuměl. V podstatě se celý život, kam až jeho paměť sahala, potloukal po New Yorku a…

Charlotte si hrála se svým přívěskem. Bylo to srdíčko, ve kterém bylo vyryto jméno Chare. Častokrát se ptala svého strýce Jima, odkud je. Ale strýček vždy odpověděl vyhýbavě. Charlotte nevěděla, co za tím stojí, ale nechtěla tím Jima trápit.…

Margaret pozorovala své tři děti. Hrály si na pečlivě udržovaném trávníku před domem. V postýlce žvatlala malá Chare. Ioannis pracoval ve své laboratoři. Margaret si povzdychla, Ioannise nevídala často. To ji mrzelo. Z přemýšlení ji vytrhl křik dětí…

Sedím v autobuse, je 18:25. Snažím se nevnímat co se děje kolem a studovat biologii. Do autobusu nastoupí dva opilí týpci. Nejsou ale nijak arogantní ani nepříjemní a tak si jich nevšímám. Po chvilce si mou pozornost přece jen získají. <: "Ne-ne…

"Aaaaa! Nemám ráda Valentýna. Je to komerční svátek." "Nechápu, proč slaví zamilovaní to, že zemřel kněz, který pomáhal lidem." "Maru, co mám dát Adamovi? Jako Valentýn není špatný svátek, já bych ho klidně slavila, ale přijde mi, že už se z toho…

Již pár dnů jsem byla zabydlená v Krakowě a denodenně jsem chodila do ČNC v Mogile. Pravidelně jsem při tom míjela dřevěný kostelík sv. Bartoloměje, který mě na pravní pohled zaujal převážně tím, že je celý ze dřeva. Kostelík nemá přesné datum…

"Modlitbaaaaaa!" Ozvalo se z obývacího pokoje. Zaklapla jsem notebook, natáhla si mikinu a šla. Každý večer probíhá velmi podobně. Navečeříme se společně, pak se umyje nádobí a poté následuje krátká pauza na cokoliv, co potřebuje kdokoli z nás…

...tam jsem já uprostřed nich a hledám karimatku. Jmenuju se Marie, je mi 17 let a jsem česká křesťanka. Karimatek je kolem dokola spoustu a já jsem ztracena. Naštěstí se na mě usměje známá tvář a ukáže mi směr, kterým se mám vydat hledat svou…

Vzhledem k událostem posledních pár dní si myslím, že je poměrně jasné, o čem bude dnešní článek. 19.7. v úterý začalo doma skoro peklo. Já se snažila sbalit do Krakowa a na předprogram, přičemž jsem neustále musela bratrovi opakovat, že můj pokoj…

Seděla jsem na posteli a přemýšlela, jaký článek napíšu na Signály příště. Bohužel mě nic nenapadalo. Z vedlejšího pokoje ke mně doléhaly hlasy: „Honzo, jak to, že jsi dnes dostal trojku?“ „Plotože jsem chytlej!“zvolal rozradostněně můj bratr,…